Pod pojmem „Chytrá energetika“ se rozumí vše, co nabízí v rámci energetiky chytré, inteligentní a šetrné řešení. Ať už se jedná o Smart Grids, tedy inteligentní energetické sítě pro přenos dat o výrobě a potřebě elektřiny a její řízení v čase, Off Grids, což jsou soběstačné „ostrovní systémy“, kdy si spotřebitel elektřinu sám vyrábí, záložní ukládací systémy energie nebo inteligentní budovy, které si energii vyrábí, uchovávají a řídí aktivně i její spotřebu, obnovitelných či alternativních zdrojů energie (slunce, vítr, voda, ale také z přeměny jinak již nepoužitelných surovin. V rámci „Chytré Energetiky“ tak mluvíme nejen o elektrické energii, ale také o teple (při řešení potřeb vytápění, větrání a chlazení při použití tepelných čerpadel nebo kogeneračních či trigeneračních jednotek).
„Inteligentní budovy“ svou koncepcí vycházejí ze standardu „pasívních domů“, které jsou navrhovány jako maximálně energeticky úsporné budovy s využitím účinných izolací, tepelných čerpadel a většinou uzavřených systémů výměny vzduchu. „Inteligentní budovy“ energii nejen šetří, ale také samy vyrábějí a její spotřebu za pomocí úložišť optimalizují v čase. „Inteligentní budovy“ jsou zpravidla součástí nějakého ostrovního (plně soběstačného uzavřeného) systému či hybridního systému, kdy si energii samy vyrábějí, ale v případě nedostatku si mohou s distribuční sítě energii brát.
„Smart Grid“ jsou vlastně inteligentní energetické sítě, jejichž výhody a funkce jsou postaveny na obousměrné výměně dat. V rámci takové sítě probíhá on-line měření výkonu a spotřeby, monitorují se špičkové potřeby či přebytky a zároveň se řídí efektivita celé soustavy od ukládání rezerv přes mobilizaci záložních zdrojů v případě enormní spotřeby až po ochranu sítě před vnějším poškozením v případě neoprávněných technických zásahů či technického selhání páteřní sítě („black out“). Data se on line vyhodnocují a ve stejném reálném čase probíhá i regulace soustavy.
„Obnovitelné či alternativní“ zdroje energie pracují se sluneční energií, větrnou či vodní energií a nevytvářejí tak žádné skleníkové plyny („zero-emission technology“ nebo „low-carbon technology“). Větrné turbíny či solární elektrárny patří spíše k malovýrobě elektrické energie, i když jsou zde i výjimky s instalovanými výkony několika MWp. Větrná či solární energie je přitom vysoce šetrná k životnímu prostředí a některé vyspělé ekonomiky (Dánsko, Holandsko, Norsko, Švédsko ad.) vykrývají z těchto alternativních zdrojů i větší část energetické spotřeby. Větrná turbína například za 3-6 měsíců vyrobí stejné množství energie, jaké bylo spotřebováno k její výrobě, údržbě a ekologické likvidaci (po uplynutí 20-25 leté životnosti).
Více o problematice chytré energetiky se můžete dočíst na stránkách našich partnerů:
http://www.proelektrotechniky.cz/inteligentni-budovy.php
http://www.proelektrotechniky.cz/obnovitelne-zdroje.php
http://www.energeticka-sobestacnost.com/
http://www.alufront.cz/fotovoltaicke-elektrarny/
http://streblenergy.com/green-machine/